Specializace

Sportovní traumatologie

„Sportovní úrazy“ vznikají jak při vrcholovém sportu, tak při občasné sportovní činnosti i při aktivitách rekreačních. Mezi nejčastější poranění patří distorse (podvrtnutí) kolenního nebo hlezenního kloubu a to při kontaktních sportech (fotbal, basketbal, florbal,..) nebo při lyžování či běhu, například v terénu.

Sportovní traumatologie je obor, který navazuje na klasickou traumatologii a ortopedii. Je náročnější k průběhu a výsledkům terapie, protože pacienti při sportu většinou tělo zatěžují více než běžná populace.

V posledních letech zaznamenal tento obor výrazné změny ve filozofii a možnostech léčby. Základem léčby „starými metodami“ bylo sádrování poraněného kloubu, respektive končetiny. Diagnostika byla omezena rentgenovým vyšetřením a klinickou zkušeností lékaře. Otevřené operační metody pomocí velkých operačních jizev a dlouhodobá imobilizace kloubu vedly k výraznému funkčnímu omezení kloubu a oslabení svalů. Rehabilitace byla indikována poměrně pozdě a proto vedly tyto následky, po často i poměrně jednoduchých úrazech, ke konci sportovní kariéry.

Moderní filozofie sportovní traumatologie je založena na nových principech:
- časná a správná diagnostika pomocí správného klinického vyšetření, případně pomocných vyšetření jako jsou rentgen, ultrazvuk, magnetická rezonance,..
- okamžitá správně vedená konzervativní nebo operační léčba
- v indikovaných případech fixace pomocí sádry nebo snímatelných ortéz, na optimální dobu podle stavu poranění, se současnou rehabilitací a fyzioterapií
- intenzivní rehabilitace za účelem zabránění ztuhnutí kloubů a ochabnutí svalů
- snaha o co nejčasnější návrat do sportu a fyzického zatížení

Nové metody vyšetřovacích přístupů, diagnostických postupů a pomocných vyšetření pomocí přístrojů nové generace nám umožňují stanovit časnou a často i precizní diagnózu. Nové metody ošetřování, konzervativní i operační, nám pomáhají dosáhnout vynikajících výsledků. Mění se i přístup sportovců k vlastnímu zdraví.

Pro zajímavost, volejbalisté a baseballisté trpí nejvíce bolestmi ramena a hlezna. U hokejistů dochází častěji k vykloubení ramenního kloubu (náraz na mantinel..). U atletů je častější spíše poranění svalů. Tenisté a golfisté si obvykle stěžují na bolesti tzv. tenisového nebo golfového lokte.