Články
Artróza
28. 6. 2017
Artróza je velmi častým kloubním onemocněním, se kterým se setkáváme prakticky denně. Definuje se jako soubor degenerativních a zánětlivých pochodů, které ničí kloubní tkáně. Jedná se o onemocnění, které vzniká buď jako následek úrazového poškození, nebo se vyvíjí pomalu u jednoho či více kloubů na základě opotřebení či systémového onemocnění (revmatismus, dna apod.).
Zjednodušeně se dá říci, že v základem obtíží je především poškození kloubní chrupavky a tím zhoršený kluzný pohyb kloubních ploch vůči sobě.
Příčiny
Degenerativní poškození chrupavky může mít více příčin. V naší populaci je na prvních místech opotřebování kloubů nevhodnými pohybovými návyky a nadváha. Velmi často se vyskytuje i artróza poúrazová.
Nejběžnější příčiny:
- přirozené stárnutí chrupavky
- nadváha
- přetěžování kloubů (těžká fyzická práce, vrcholový sport)
- zranění (hlavně po zlomeninách v oblasti kloubů, ale také poranění menisků v koleni nebo poúrazová nestabilita)
- vrozené anomálie kyčelního kloubu
- chirurgické zákroky (např. po odstranění menisků)
- záněty (po infekcích kloubů, revmatismus)
- choroby látkové výměny – dna apod.
Vývoj artrózy
Zdravá chrupavky je pevná a pružná, na povrchu hladká a lesklá. Chrupavka s postupujícím věkem ztrácí své původní vlastnosti, praská a snižuje se její tloušťka. Praskliny v chrupavce umožňují přímý tlak na kost, která se nalézá pod chrupavkou, a jejíž povrch je velmi citlivý. Na okrajích kloubních ploch vzniká nová kostní tkáň – tzv. návalky (osteofyty), které mohou omezovat pohyb a často dráždí kloubní pouzdro. Později, vlivem opakovaného dráždění, vznikají reaktivní zánětlivé změny kloubního pouzdra, a s tím spojené bolesti a otoky kloubu.
Počínající artróza
Chrupavka je narušená, rozpraskaná, odlupuje se. Změna kvality chrupavky se nazývá chondromalacie. Vyskytuje se v různých stupních – od měkké chrupavky, přes popraskanou, až po defektní chrupavku. Začínají i změny na kosti pod chrupavkou, což lze relativně zjistit i na RTG.
Pokročilá artróza
Chrupavka je výrazně opotřebovaná, v zátěžových místech je „sedřená na kost“. Jsou patrné změny na kosti – zesiluje se a zahušťuje se jejich povrchová vrstva a přetížením vznikají v kosti dutinky (cysty).
Příznaky
Pro počáteční stádia artrózy bývají charakteristické občasné bolesti nebo otoky kloubů, hlavně po nezvyklé zátěži. Pacient později cítí při pohybu v kloubu drásoty (pocity drhnutí, tedy ne hladký pohyb), má častější bolesti při zátěži a potíže se často zhoršují při změnách počasí. S rozvojem artrózy přichází omezení hybnosti kloubu, otoky a výpotky (tzv. voda v kloubu), kulhání, v konečných stádiích pak i klidové a noční bolesti. Většinou se artróza rozvíjí nejdříve na tzv. nosných kloubech, tedy na kyčlích a kolenou, event. na kloubech nejvíce zatěžovaných – ramena, hlezna apod. Klasické je jarní a podzimní zhoršení obtíží.
Diagnostika
Diagnóza artrózy se stanovuje na základě klinického vyšetření, kdy se zjišťují bolesti, omezení hybnosti, otoky, či výpotky. Stupeň artrózy určíme podle RTG vyšetření, nejlépe v zátěži (ve stoje). První stupeň je počínající artróza, IV. stupeň je těžká artróza, kdy je již indikována kloubní náhrada. Nejčastější lokalizací osteoartrózy je postižení kolenních a kyčelních kloubů. Ve věku 70 let je osteoartrózou postiženo až 90 % lidí a celkově v České republice trpí osteoartrózou přes 2 miliony lidí.
Možnosti léčby:
- ovlivnění hlavních příčin: nadváha a nedostatek pohybu
- fyzioterapie a léčebné cvičení: cvičení kloubů bez zátěže, protahovací cviky ke zvětšení rozsahu pohybů a uvolnění a protažení zkrácených svalů apod.
- fyzikální léčba: fyzikální léčba na rehabilitačním oddělení (magnetoterapie, elektroterapie, ultrazvuk, laser apod.
- ortopedické pomůcky: bandáže a ortézy, hole a berle
- medikamentózní léčba: analgetika (léky tlumící bolesti), antirevmatika-antiflogistika (léky tlumící zánětlivé projevy), chondroprotektiva (látky zlepšující stav chrupavek a zabraňující jejího opotřebení), enzymoterapie
- aplikace PRP (Platelet Rich Plasma) významně snižuje zánětlivé projevy v kloubu, zlepšuje faktory, umožňující hojení postižených tkání (vaziva či chrupavčito-vazivové tkáně)
- rázová vlna
- chirurgický zákrok:
- artroskopie – ošetření odlučující se chrupavky, odstranění volných tělísek, ošetření zánětem změněné kloubní výstelky apod.
- osteotomie – operační úprava osy zatížení kloubu, při které se přesunou zátěžové síly na zdravou část kloubu
- náhrady kloubů – částečné či úplné endoprotezy
Pečlivé vyšetření postižených kloubů s následnou terapií umožní ve většině případů zmírnit potíže a zpomalit stárnutí kloubu, čímž se významně oddálí případná aplikace umělého kloubu.
obr. 1 - 3: Artróza - RTG kolen ve stoje v předozadní projekci, se snížením kloubní štěrbiny na vnitřní straně, většinou po předchozím odstranění poraněného menisku (v řádu 10 a více let)
obr. 4: Artróza - RTG stavu po změně osy z postižené strany na zdravou pomocí valgizační osteotomie open-wedge
obr. 5: Artróza - RTG stavu po změně osy z postižené strany na zdravou pomocí valgizační osteotomie closed-wedge
Další informace si můžete přečíst i zde www.pasa.cz
